Loupak.cz - Vtipy

Jednoho dne se medvěd rozhodl, že pobije všechna zvířátka v lese. Postupně si je napsal na seznam od A až do Z, aby na nějaké nezapomněl. Přišel k němu vlk a ptá se: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
Medvěd se podívá: „Vlk, vlk... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, nech mě žít ještě do zítřka,” škemrá vlk, „potřeboval bych se rozloučit s dětičkami a ošustit manželku!”
„No dobře.”
Druhý den se vlk vrátí, medvěd po něm skočí a je s ním amen. Po chvíli přijde liška a vyzvídá: „Medvěde, prosím tě, jsem na tom tvém seznamu?”
„Liška, liška, liška... Ano, jsi tady!”
„Prosím tě, medvěde, nech mě do zítřka žít, potřebovala bych se rozloučit s dětičkami, manželem a tchyní.”
„Tak jo.”
Následující den jde liška kolem, medvěd vyběhne ze svého brlohu a rozsápe ji. Za chvíli přiběhne zajíc a povídá: „Medvěde, jsem na tom tvém seznamu?”
„Zajíc, zajíc, zajíc... Ano, jsi tu!”
Zajíček se opatrně zeptá: „A musíš mě opravdu zabít?”
„Ne.”
„Tak ahoj!”

„Pane vrchní, máte chytrého psa, za kostku cukru udělá cokoliv.”
„A to kdybyste věděli, že všechny kostky vrací zase v kuchyni do cukřenky!”

„Tak ti pěkně děkuji za ten kšeft,” říká Petr příteli. „Jen se podívej, jak mě ten pitbul při focení zřídil!”
„Ale vždyť jsi říkal, že budeš mít odstup a vezmeš si ten dlouhý a příšerně drahý teleobjektiv.”
„Hmm. Tak ten mu teď leží v žaludku!”

Potkají se dva hrášky na talíři a jeden povídá: „Neviděli jsme se už někde?”
Druhý na to: „Jo. Myslím, že jsme byli ve stejné konzervě!”

Leží mravenec na tanku, pomalu se probouzí po opici, kouká a praví: „Teda vždycky, když se takhle ožeru, dotáhnu domů nějakou píčovinu.”

K obchodníkovi s domácími zvířaty přichází člověk a rozrušeně oznamuje: „Pes, kterého jsem u vás před dvěma dny koupil, chcípnul.”
„To je zvláštní, u mě nikdy nic takového neudělal!”

Jede chlápek na velbloudovi po poušti - hrozný vedro, velbloud sotva jde. Najednou kolem profrčí motorka. Chlap si povzdechne - ten se má, tomu to jede. Za chvíli se motorka vrací zpátky, a tak si ji stopne a ptá se: „Člověče, jak to, že ti to tak jede, když je takový vedro?”
Jezdec odpoví: „To je Enduro se vzduchem chlazeným motorem, takže čím rychlejc jedu, tím líp se chladí.”
„No to je bezva nápad,” řekne chlápek.
Vyskočí na velblouda a žene ho třicítkou. Velbloud běží, a tak zvýší na čtyřicet - velbloud se potí, funí, sotva plete nohama. Potom zvýší na padesát a velbloud po chvilce spadne a chcípne. Chlap se na něj chvíli dívá a pak říká: „Chudák, umrz.”

Do řeznictví vběhne pes, ukradne několik buřtů a uteče. Rozčilený řezník však psa pozná, je to pes jednoho ze stálých zákazníků - místního právníka. Odpoledne zajde řezník k právníkovi a zeptá se ho: „Když mi vběhne do řeznictví pes a ukradne svazek špekáčků, mám nárok na finanční náhradu od majitele psa?”
„Ano, samozřejmě,” odpoví právník.
„V tom případě mi dlužíte sto dvacet korun,” říká řezník, „to totiž byl váš pes.”
Právník si povzdechne, vytáhne šekovou knížku a napíše šek na sto dvacet korun. Když je řezník na odchodu, právník ho zadrží: „Ještě moment! Tady máte účet na pět set korun za konzultaci.”

Dva králíci utekli z výzkumné laboratoře a poprvé v životě spatřili trávu. A tak hop, hop, hop - skákali přes ni, když tu potkali staršího králíka.
„Ahoj,” říká ten starší králík. „Pokud chcete, můžete bydlet se mnou v mém doupěti.”
„Co je to doupě?” zeptali se králíci.
„Pojďte za mnou,” pobídl je starší králík.
Odvedl je do podzemí a oni byli unešení všemi těmi chodbami a jeskyňkami a rozhodli se zůstat s ním. Ráno je probudí dupání. Dup, dup, dup - dupe starší králík a ptá se jich: „Nechcete jít se mnou na zelí?”
„Co je to zelí?” ptají se oba králíci.
A starší králík je odvede na pole plné zelí, kde celý den chroupou. Zelí jim hrozně chutná, a tak se vracejí spokojeni s plnými žaludky a pochvalují si dnešní den. Druhý den opět - dup, dup, dup, a...
„Pojďte na zelí,” říká starší králík, a tak hopkají.
A další den znovu. To už pak povídá jeden druhému: „Což o to, zelí je dobrý, ale copak tohle je ten slavnej život? Pojď, ten musí bejt někde jinde.”
A tak jdou. Opět hop, hop, hop přes trávu, až potkají mladšího králíka, který je hned zdraví: „Ahoj. Zvu vás do svýho doupěte. Mám tam plno mladejch králičích holek.”
„Co je to holka?” ptají se králíci.
„To uvidíte,” odpoví jim ten mladší králík. „Pojďte se mnou.”
Tak jdou a po celé tři dny si užívají - dupky, dupky, dupky. Ale pak přijde první králík za tím druhým a povídá: „Člověče, já odsaď musím vypadnout.”
„Cože?” diví se druhý králík. „Vždyť tohle jsou ty nejlepší dny našeho života!”
Nespokojenec na to: „No jo, to je pravda. Ale když já už mám strašnou chuť na cigáro!”

‎"Tati, kde jsou vlastně mouchy, komáři a vosy v zimě?"
"To nevím přesně, ale každopádně bych byl rád, kdyby tam zůstali i v létě."